Se svatou církví, děti Panny Marie. © 2012 Úvod Svědectví církve Část I. K Papeži K Biskupovi Část II. matka Eugenie
úmluvy, kdybych nechtěl přijít a přebývat s lidmi jako Otec, bratr nebo blízký přítel? To bylo moje vroucí přání. Přesto na mě zapomněli a uráželi mě mnohými hříchy. A tak jsem dal Mojžíšovi svá nařízení, aby jim připomněla Boha, jejich Otce, a jeho jediné přání spasit je. Očekával jsem, že tato přikázání budou zachovávat, a tak vzpomenou na svého nekonečně dobrotivého Otce, který má vždy na zřeteli jejich nynější i věčnou spásu. Lidé na všechno zapomněli a upadli do bludů a strachu, protože považovali zachovávání příkazů, které jsem předal Mojžíšovi, za příliš obtížné. Vytvořili si vlastní zákony podle svých rozmarů, aby je mohli snadněji dodržovat. V přehnaném strachu, který ze mě měli, pozvolna na mě zapomínali a zahrnovali mě urážkami. Ale má láska k těmto lidem, mým dětem, nikdy docela nepřestala. Když jsem si uvědomil, že ani patriarchové, ani proroci nebyli schopni zajistit, aby mé lidé poznali a milovali, rozhodl jsem se přijít sám. Jak jsem však mohl mezi ně přijít? Nebyl jiný způsob, než abych přišel sám, ve druhé osobě svého božství. Poznají mě lidé? Budou mi naslouchat? Nic budoucího mi není skryto, proto jsem si sám odpověděl na tyto dvě otázky: "Nepoznají mou přítomnost, i když jim budu nablízku. V mém Synu budou se mnou krutě zacházet, bez ohledu na všechno dobrodiní, které pro ně učiním. V mém Synu budou o mně mluvit špatně, ukřižují mě, aby mě usmrtili." Mám kvůli tornu přestat? Ne, má láska k mým dětem, lidem, je příliš velká. Nepřestal jsem. Pochopte, že jsem vás miloval snad lze tak říci více než svého milovaného Syna, nebo spíše více než sama sebe.   Co vám říkám, je tak pravdivé, že bych váhal, kdyby se našel jediný z mých tvorů, který by byl schopen vykoupit hříchy ostatních lidí podobným životem a smrtí, jaký byl život a smrt mého Syna. Proč? Protože bych zradil svou lásku tím, že bych nechal trpět milovaného tvora více, než bych trpěl sám ve svém Synu. Nikdy bych nechtěl, aby mé děti trpěly. To je stručný příběh mé lásky do té doby, než jsem přišel mezi lidi skrze svého Syna. Většina lidí zná tyto události, avšak nechápou podstatnou věc: že k tomu všemu mě vedla láska! Ano, je to láska, co vám chci vštípit. Na tuto lásku se zapomnělo. Chci vám ji připomenout, abyste mě poznali takového, jaký jsem, abyste se nebáli, jako se bojí otroci, Otce, který vás tolik miluje. Podívejte, v tomto příběhu jsem teprve v prvním dni prvního století a já bych jej chtěl dovést až do nynějšího dne, do dvacátého století. . Jak lidé zapomněli na mou otcovskou lásku! A přece vás tak něžně miluji! Co všechno jsem pro ně učinil ve svém Synu, v osobě svého Syna, který se stal člověkem! Božství je zahaleno v tomto lidství, stalo se malým, chudým, poníženým. Ve svém Synu Ježíši jsem vedl život oběti a práce. Přijímal jsem jeho modlitby, aby člověk měl jasně vyznačenou stezku, po které by kráčel ke spravedlnosti a bezpečně došel až ke mně! Samozřejmě jsem chápal slabost svých dětí, i právě proto jsem požádal svého Syna, aby jim dal prostředky, které jim umožní po pádu znovu povstat. Pomohou jim očistit se od hříchů, aby stále mohly být dětmi mé lásky. Hlavními prostředky této pomoci je sedm svátostí. A nejdůležitější prostředky pro vaši spásu, navzdory vašim pádům, jsou kříž, krev mého Syna, která se za vás stále prolévá, jak ve svátosti pokání, tak v Nejsvětější oběti mše svaté . Mé drahé děti, zahrnoval jsem vás dary zvláštních milostí po dvacet století, ale s jakými ubohými výsledky! Kolik z mých tvorů, kteří se stali skrze mého Syna dětmi mé
lásky, se rychle vrhlo do věčné propasti! Opravdu jste nepoznali mou nekonečnou dobrotu, a já vás tolik miluji! Alespoň vy, kteří víte, že přicházím sám, abych k vám mluvil, abyste si uvědomili mou lásku, nevrhejte se do propasti. Jsem váš Otec!   Což je možné, abyste poté, co mne nazvete svým Otcem a projevíte svou lásku ke mně, nalezli u mě tvrdé a necitelné srdce, abych vás nechal zahynout? Ne, ne, nevěřte tornu! Jsem nejlepší z otců! Znám slabosti svých tvorů. Pojďte ke mně, obraťte se s důvěrou a láskou! Odpustím vám pro vaši lítost. I kdyby vaše hříchy byly odporné jako bláto, vaše důvěra a láska mě přiměje, abych na ně zapomněl a nesoudil vás! Pravda, jsem spravedlivý, ale láska zaplatí všechno! Poslechněte si, moje děti, jedno přirovnání a ujistíte se o mé lásce. Pro mě jsou vaše hříchy jako železo a projevy vaší lásky jako zlato. Dáte-li mi tisíc liber železa, nebude to nic proti tomu, když mi dáte jen deset liber zlata! Jinými slovy, jen trochou lásky můžete vykoupit velké hříchy. To je velmi radostný pohled na soud nad mými dětmi, nad všemi lidmi bez výjimky. Musíte přijít ke mně. Jsem vám tak nablízku! Musíte mě milovat a ctít, abyste nebyli souzeni nebo spíše abyste byli souzeni mou nekonečně milosrdnou láskou! Nepochybujte o tom! Kdyby mé Srdce nebylo takové, dávno bych už zničil svět za každý spáchaný hřích! Ale jak vidíte, moje ochrana se neustále projevuje milostí a dobrodiním. Z toho můžete usoudit, že máte Otce, který je nade všechny otce, který vás miluje a nepřestane vás nikdy milovat, budete-li si to přát. Přicházím k vám dvěma způsoby: v kříži a ve svátosti oltářní! Kříž je cesta, kterou přicházím ke svým dětem, protože skrze kříž vás můj Syn vykoupil. A pro vás je kříž cesta, po níž lze vystoupit k mému Synu a od mého Syna ke mně. Bez něho byste ke mně nikdy nemohli přijít, protože člověk svým hříchem na sebe uvalil trest odloučení od Boha. Ve Svátosti oltářní žiji mezi vámi jako Otec se svou rodinou. Přál jsem si, aby můj Syn ustanovil svátost oltářní, aby se tak každý svatostánek stal studnicí mých milostí, mého bohatství a lásky, které dávám lidem, svým dětem. Těmito dvěma prostředky ustavičně sesílám na svět svou moc a nekonečné milosrdenství. Poté co jsem vám ukázal, že mě můj Syn Ježíš zastupuje mezi lidmi a že skrze něho zůstávám stále mezi nimi, chci vás také upozornit, že k vám přicházím skrze svého Svatého Ducha.   Dílo třetí osoby mého božství se uskutečňuje potichu a člověk si ho často neuvědomuje. Avšak pro mě je to velmi vhodný způsob bytí, nejen ve svatostánku, ale také v duších všech, kteří jsou ve stavu milosti. V nich si vystavím svůj trůn a přebývám stále jako pravý Otec, který miluje a chrání své děti a pomáhá jim. Nikdo doposud nepochopil nekonečnou touhu mého božského otcovského Srdce, aby bylo známo, milováno a ctěno všemi lidmi, spravedlivými a hříšnými. To jsou tři dary, které bych rád od člověka přijímal, abych tak mohl být milosrdný a dobrý i vůči nejzatvrzelejším hříšníkům. Copak jsem neučinil vše pro svůj lid, od Adama až po Josefa, Ježíšova pěstouna, a od Josefových dob až dodnes, aby mně člověk projevoval zvláštní úctu, která mi náleží jako jeho Otci, Stvořiteli a Spasiteli? Ale dosud se mi nedostalo této zvláštní úcty, po které jsem tolik toužil a stále toužím. V knize Exodus čtete, že máte Bohu prokazovat zvláštní úctu. Zejména Davidovy žalmy obsahují toto poučení. V přikázáních, která jsem sám dal Mojžíšovi, jsem zdůraznil: "Budeš uctívat a milovat jediného Boha." Láska a úcta jsou dvě věci, které spolu souvisejí. A
Stranu: 1 2 3 4